MALÉ KAPITOLY
Z VELKÉ HISTORIE ŠACHU
XVIII. KAPITOLA
Kongres FIDE, konaný v roce 1930 v Hamburku, neměl lehké rozhodování. Na pořádání IV. olympiády v příštím roce byli dva kandidáti. Maďarsko a Československo. Maďaři měli pádný argument – dvě olympijská vítězství a k tomu jedno druhé místo. S takovou bilancí se v krátké době olympiád nikdo nemohl měřit. Naši zástupci měli rovněž argument – olympiáda v roce 1931 by pro nás byla závěrečným „špuntem“ za oslavami 25. výročí organizovaného šachu u nás. Takřka patovou situaci vyřešili nakonec sami Maďaři. Náš argument uznali za pádnější a kandidatury se vzdali. Nadšení naší šachové obce bylo vzápětí vystřídáno horlivou prací. Šachový svátek musel být oslaven důstojně…
Doba to nebyla pro podobné akce zralá. Světem otřásala hluboká krize a ta plně postihla i Československo, ve kterém bylo víc než milion nezaměstnaných. Pro sotva čtyřtisícovou organizaci, jakou byla ÚJČŠ, to bylo notné sousto. Nicméně díky nadšení šachistů a dotacím se podařilo získat téměř čtvrtmilionový fond pro uspořádání přípravného turnaje, turnaje o mistrovství světa žen, samotné olympiády a kongresu FIDE. Lesku celé akci dodávalo i to, že patronát nad ní převzal prezident republiky T.G. Masaryk a v čestném předsednictvo zasedli tři ministři – dr. Beneš, dr. Dérer a dr. Slávik společně s pražským primátorem dr. Baxou. Za místo konání olympiády byla zvolena velkokavárna U Nováků ve Vodičkově ulici. Zde pak bylo ve dnech 11. – 26. července 1931 sehráno 648 partií IV. šachové olympiády. Z 22 přihlášených družstev se jich dostavilo sice jen 16, ale i tak to byl zatímní rekord v účasti.
Kořením každé soutěže a olympiád zvlášť, jsou překvapení. Mistr světa Alechin zjevně podcenil někdejšího amatéra z roku 1924 Lotycha Mattisona a dostal se s ním jako černý do této pozice:
Napadeného pěšce a6 mohl černý krýt nepřímo Ve1 a po Vxa6 hrát Vb1. Stál by hůře, ale stál by. Alechin však zahrál 1… Ve6? a tím podcenil problémistu Mattisona. Ten postřehl, že lepší král mu zajišťuje výhru. Stalo se:
Pozice k přehrání:
a černý vzdal.
To však byla spíše výjimka. Alechin v dresu Francie doslova „svítil“ a ziskem 13,5 bodů z 18 partií vyhrál prvou šachovnici a z celkového francouzského zisku 29,5 bodů tak uhrál skoro polovinu. Známého maďarského mistra Andrého Steinera(1901-1944) přehrál rychlým nástupem na královském křídle.
Alechin – Steiner
pozice po 25. Dd2!! (bílý zatlačil černé figury zpět a teď svým skvostným tichým tahem staví jejich majitele před problém: co proti tahu Dc3?)
Partie k přehrání:
 |
 |
|
pohár, který věnoval |
vítězný tým USA |
Vítězem olympiády se stal silný tým Spojených států ve složení Kashdan, Marshall, Dake, Horowitz, H. Steiner, když získal 48 bodů. Druhé Polsko (Rubinstein,Tartakover, Przepiorka, Makarczyk, Frydman) získalo 47 bodů a třetí náš tým(Flohr 11, Gilg 5, Rejfíř 11, Opočenský 9, dr. Skalička 10,5) pak v součtu 46,5 bodů. Toto umístění bylo pokládáno za obrovský úspěch a mělo vliv na další vývoj šachu u nás. Připomeňme si ještě, že přípravný turnaj vyhrál Švéd Stoltz, před Jugoslávcem Vaskou Pircem, Flohrem, Opočenským a Rejfířem Mistryní světa žen se tradičně stala Věra Menčíková (8), před Kalmar-Wolfovou (4). Stevensonovou (3,5), Beskovou (2,5) a Henschelovou (2). Kongres pak jmenoval svým čestným členem B. Penížku, takto starostu ÚJČŠ. Těmito čestnými členy dosud byli L. P. Rees, F. G.Hamilton-Russell, P. Vincent a W. Robinow z Německa. Pocta to tedy byla náležitá…
Pražská olympiáda skončila nejenom naším sportovním úspěchem, ale i úspěchem organizačním. Německá Deutsche-Schachzeitung mj. napsala: „Průběh pražské olympiády byl tak skvělý, že překonati ji, zdá se už nemožným“. British Chess Magazine zase v delším článku dodal: „Pražský kongres viděl šachovou organizaci v nejvyšší úrovni a ÚJČŠ platí nejsrdečnější dík všech hráčů“. Inu – uměli jsme…
Z olympiády si přehrajme partii našeho reprezentanta proti maďarskému mistru, který ovšem v tu dobu hájil barvy Jugoslávie.
Rejfíř (viz obr.) – Asztalos
pozice po 35. … Kf7
Partie k přehrání: