Věra Menčíková – pro obyčejného člověka prakticky neznámé jméno, pro šachistu pojem. Ten, kdo se pyšní označením šachista, by měl znát minimálně dvě věci. Že byla první mistryní světa v šachu mezi ženami (1927-1944) a že měla československé kořeny. Ti zběhlejší v šachové historii patrně vyloví z paměti i příčinu její předčasné smrti. Zahynula 26.června 1944 při německém raketovém ostřelování Londýna ve věku 38 let. Fajnšmekr si možná vzpomene i na nějakou tu zajímavou partii, mě např. napadá partie Menčíková – Thomas (Londýn 1932), kde paní Menčíková přehrála svého mužského kolegu v samischově variantě KID a partii zakončila efektně obětí dámy (partie je např. uvedena v knize Šachové miniaturky od A.Rojzmana).
že mě paměť neklame, jsem si radši ověřil hned …
Závěrečná oběť dámy taky „sedí“ …
https://www.chessgames.com/perl/chessgame?gid=1224235
Kdo by chtěl jít v informacích dále a hlouběji, může kliknout zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Bra_Men%C4%8D%C3%ADkov%C3%A1.
Kdo by chtěl jít opravdu do hloubky, může si zakoupit a přečíst knihu šachového historika Jana Kalendovského „Královna šachu – Věra Menčíková“.
Šachový klub Dopravní podnik Praha pojal v roce 2016 chvályhodnou myšlenku pořádat na počest této výborné šachistky vzpomínkový, jednodenní rapid turnaj. Osobně jsem se zúčastnil 2.ročníku v roce 2018, společně s kolegy Zdeňkem Vybíralem a Zdeňkem Strakou. Na stránkách DP Praha se lze dopátrat všech výsledků … http://skdp.cz/turnaje/mencikova/.
Letos nebyla cesta k turnaji vůbec jednoduchá a zpětně si říkám, že těch varování před účastí bylo až dost. Ale znáte to, milí šachisté, jakmile máte před sebou šachový turnaj, neznáte bratra :-))).
Ještě začátkem týdne jsme o turnaji vůbec neuvažovali. Zdeněk měl „něco doma“ a u nás byl plánován nedělní narozeninový oběd u mamky za účasti naší a bráchovy rodiny. Přiznám i to, že při vzpomínce na rok 2018 se mi vybavilo vedro a dusno, které panovalo v hracím prostoru (byť z jedné strany zcela otevřeném), takže mě neúčast nijak neznepokojovala.
Obrat začal ve středu, kdy mi Zdeněk volal a říkal, že plány na víkend se změnily a on má volné pole působnosti :-). Já na to, že u nás žádná změna. Ve čtvrtek však volá mamka, že oslava se přesouvá o týden, jelikož bratr je mimo Tábor :-). Váhám … Večer v oddíle další „hřebíček“. Roman Kotleška se ptá, zda-li někdo jede na turnaj, že samotnému se mu nechce, ale ve skupince by jel. Váhám víc :-).
Zkrátka! V pátek stačí několik telefonátů a je to. Řidičem výpravy je zvolen Zdeněk Vybíral, navigátor Milan Borkovec, posádka Roman Kotleška.
Malinko odbočím, ale varování pokračují. V sobotu si vyjedem s manželkou na odpolední cyklo výlet Tábor – Planá – Turovecké lesy – Turovec – Knížečí rybník (koupání) – Tábor. Opět to zkrátím. Nááádherný výlet, parádní koupání, výsledek vidíte ostatně na fotkách … 🙂
Kombinace štěrku, mírného svahu, zatáčky a většího kamene způsobila, že heslo „sportem ku zdraví“ bylo zcela naplněno …
Trošku i hlavička mírně bolela, protože jsem jsem si lidově řečeno „rozbil držku“, když jsem celý pád ladně ustál zarytím brady do příjemně teplého, černého a krásně nasypaného štěrku.
Ale milí čtenáři, pokud se šachista-blázen rozhodne, nic s ním nehne. V neděli ráno stojíme s Romanem před gymplem „na značkách“, nasedáme do Zdeňkova vozu a huráááá „nach Prag“!
Na místě jsme včas, registrace a další „formality“ proběhly standardně.
Hracím sálem bylo Muzeum MHD Praha Střešovice
Po několika úvodních a nezbytných proslovech bylo nalosováno první kolo. Už tady byl malinký „minizádrhel“. Při prvním pohledu na chess-results bych si sednul proti hráči jménem Nikita Filindash (UKR, fide elo 1351,kategorie U10). Ještě jsem si dělal srandu, když jsem kloučka viděl za deskou, že jako „nedej bože, aby to byl ňákej novej Ivančuk“, na což mi Zdeněk briskně odpověděl, abych se rychle podíval, co hraje Ivančuk černými :-). Během chvilky však bylo hráčům vysvětleno, že nalosování neplatí, protože se bude hrát jiným systémem. Zde se na mě asi poprvé a naposled usmálo štěstí, protože jsem následně zjistil, že tento 10-letý klouček rozhodně není a nebude „ořezávátkem“ …
Dobře hrál mladík, není-líž pravda ?
Systém losování v prvních třech kolech byl takový, se kterým jsem se kdysi už setkal na OPEN Tatry. Aby se předešlo opravdu velkým elovým rozdílům v prvních kolech, byly první půlce připsány uměle 2 body a tito pak byli nasazovani proti sobě. Po odehrání třech kol se pak umělé body odečetly, celé pole se „sešlo“ a hrálo se už „normálně“.
Turnaj tedy začal asi s 15 minutovým zpožděním, ale to je běžné a není se třeba nad tím nějak zvlášť pozastavovat.
Předstartovní horečka …
První kolo proběhlo a já jen tak „baj očko“ pohlédl na hodinky … 11 hodin a máme 1.kolo. Jestli to takhle půjde dál, jsme tu (při devíti kolech) do sedmi :-(. Utěšoval jsem se však, že v drtivé většině případů se po úvodních „povinných“ prostojích turnaj rozběhne, jako namazaný stroj.
Mno, v tomto případě zřejmě „někdo“ nasypal do soukolí písek. Pauza mezi prvním a druhým kolem byla … mno milí čtenáři, tipujte … byla, byla, byyylaaa … hodinu a půl !!! Organizátory a rozhodčí jsme neustále viděli sedět v jedné poloze u svých pc, ťukali do klávesnice a ťukali, sem tam i někam telefonovali a stále … nic. Asi po hodině se ozval pan rozhodčí, že se omlouvají a „dejte nám ještě pár minut“, „program nám neustále vyhazuje cca 8 lidí a my nevíme proč“. Mezitím již první netrpěliví účastníci vyklidili pole a odjeli domů (a udělali sakra dobře). Z „pár minut“ bylo tuším 20-30 minut, Následně vystoupila paní Přibylová, že se opět omlouvají a že těm osmi hráčům vrátí startovné, protože je prostě program „nevidí“. Poté tedy bylo nalosováno druhé kolo a … v tu chvíli si vzal mikrofón (tuším) pan rozhodčí a nadšeným hlasem oznámil, že se (potřetí) omlouvají a že losování neplatí, protožeeee … se program umoudřil a těch osm hráčů již vidí a tudíž, že mohou hrát :-)))
My jsme mezitím lavírovali od „se..em na to a jedem domů (hlavně já … :-))) ) po „ještě chvilku počkáme a uvidíme (kolegové) …
Suma sumárum druhé kolo začalo zhruba ve 12:35 či tak nějak. Vzhledem už k téměř dvouhodinovému zpoždění jsem očekával nějaký nový návrh na úpravu turnaje … Zatím nic takového, pouze vágní „budeme se snažit dostát propozicícm“ !?!?
Druhé a třetí kolo proběhlo sice normálně, ale stále jsme nevěděli na čem jsme ohledně „rozvrhu“. Teprve před čtvrtým kolem vystoupil pan rozhodčí s tím, že ředitel turnaje rozhodl o zkrácení z devíti kol na sedm, aby „se dostálo“ původním propozicícm !? Jednoduchým propočtem jsem se okamžitě přesvědčil, že to nebude možné (mělo se končit 16:35).
Rozladění rostlo a rostlo. V pátem kole pak kulminovalo. Můj mladý ukrajinský soupeř se celou dobu tvářil jako Garry Kasparov (tyto „psychologické“ triky přecházím s úsměvem), každý můj tah doprovázel souhlasným pokyvováním hlavy (jako, že „to jsem čekal“), následně udělal nemožný tah a na mé slušné upozornění a přemáčknutí hodin reagoval tak, že poměrně vztekle tah vrátil, zahrál jiný a bouchnutím do hodin pokračoval jako by se nechumelilo. Za chvíli jsem spáchal dvě hrubky a bylo vymleto. Soupeř se zatvářil, jako, že partie ani jinak dopadnout nemohla …
Načež jsem naprosto v klidu provedl „self interview“.
„Tak. Jsou čtyři hodiny odpoledne, před sebou ještě dvě kola. V půl pátý to rozhodně neskončí. Máš tohle ještě zapotřebí“?
“ No jo, ale co s tím? Vleče se to, vedro tu je, že by pad a nějak mě to přestává bavit. Asi to zapotřebí nemám.“
„A co máš, milý Milane“?
„Co mám? Žízeň mám a to pořádnou.“
„No tak nečum a koukej jednat !!! „.
Tak jsem došel za p.Přibylem ml. a slušně ho požádal, ať mě již nenasazuje. Na dotaz, jestli hned, nasledovalo … HNED!.
Mno a zbytek turnaje již proběhl v báječné atmosféře místní hospůdky, kde jsem si na venkovní terásce vytkl cíl …“za každé neodehrané kolo jednu pěkně vychlazenou plzničku“ (100% splněno!). Dokoukal jsem finále Nadal – Ruud 6:3 6:3 6:0 a bylo mi fajn.
Plznička byla okonce čepována do namražených půlitrůůůů, což mi mimořáně zvedlo náladu !!!
Mno a kolegové turnaj „dopotili“, dle jejich sdělení došlo snad před posledním kolem k dalšímu problému, když prý nemohli otevřít jakýsi soubor atd. Turnaj skončil někde kolem šesté večerní, vzhledem k tomu, že Zeněk „byl v cenách“, jsme ještě čekali cca 20-30 minut na vyhlášení a něco po půl sedmé jsme konečně vyrazili k domovu. Odmykal jsem zhruba ve čtvrt na devět … :-(((
Závěr: Mě osobně se turnaj velmi líbil, už mě v muzeu MHD nikdo nikdy neuvidí.
A teď něco k výsledkům.
https://chess-results.com/tnr628368.aspx?lan=5&art=1&rd=7&fed=UKR&turdet=YES&flag=30
Samostatným vítězem se stal GM Petr Neumann ziskem 6.5/7 !
Byl následován osmičkou hráčů se zsikem 6/7, přičemž se mezi ně vklínil i Zdeněk Vybíral! Paráda, GRATULACE !!!
Zeněk byl s celkovým 8.místem spokojen, ale nevycházel z údivu z losování. neustále čekal „někoho silného …“ :)))
Roman byl asi s výsledkem spokojen, měl i několik silných protivníků a obstál se ctí …
K mému nevalnému výsledku je však nuto přičíst ony dvě plzničky a hned se bude výsledek jevit v jiném světle … :-)))
A jako vždy, jaký by to byl šachový web bez šachové ukázky, že?
Partie plná chyb, hraná však ve druhém kole po zmíněné cca 1,5 hod pauze, kdy jsme byli “ k smrti vybzíkaní“ z toho, jak to „všechno krásně šlape“ …
Tož pěkný den a příští rok si to zkuste sami
S pozdravem tentokrát rozladěný
Milan Borkovec