Nedávno jsem se v táborském muzeu zúčastnil přednášky našeho kolegy Zdeňka Vybírala, který je nejen šachistou, ale především historikem. Název přednášky uvádím zde … https://www.husitskemuzeum.cz/moderni-dejiny-ruskeho-antisemitismu/.
Zdeněk v průběhu přednášky použil některé zajímavé citace ohledně daného tématu a dostalo se i na citáty slavných šachistů. A tak dostal nápad použít některé informace zde na našem webu a udělat takový malý kvíz. Předávám tedy slovo Zdeňkovi Vybíralovi.
Antisemitismus v sovětském šachu
Mnoho se již napsalo o vztahu židovství a šachu v Sovětském svazu. Je to téma zajímavé, ale i ošemetné. Proč vlastně mluvit o národnosti (etniku) v souvislosti se sportem? Není náhodou už jen rozlišování hráčů podle toho, zda měli židovský původ nebo ne, projevem rasové nesnášenlivosti? Ve vztahu k dějinám šachu v Sovětském svazu však nelze takové téma pominout. Sovětský svaz byl státem, který s antisemitismem nakládal jako s nástrojem vnitřní i zahraniční politiky. A za jeho časů rozhodně nebylo jedno, zda měl člověk židovský původ či nikoli.
V šachu se sice skrytý antisemitismus sovětské společnosti i úřadů projevoval někdy hůře, než v jiných oblastech. A to už proto, že na šachovnici rozhodovala síla hráče. Proti nule nebo jedničce v tabulce nebylo možno nic namítat. Na druhou stranu bylo možné omezovat výjezdy na zajímavé turnaje, nepřidělovat stipendia, trenéry, házet různé jiné klacky pod nohy. Viktor Korčnoj uváděl, že jeden z důvodů toho, že v polovině 60. let vstoupil do strany, spočíval v nepřízni sovětských úřadů – nějakému „židáčkovi“ přece nebudeme povolovat výjezdy do zahraničí, vyjádřila se prý jistá úřednice na pasovém oddělení bezpečnosti. Také Garri Kasparov byl přesvědčen, že kdyby si nezměnil příjmení po otci – Vajnštejn – na příjmení po matce – Kasparov, nikdy by ho k zápasu s Karpovem nepustili.
V souvislosti s tímto tématem jsme pro zájemce připravili malý, ale poměrně náročný (i když, kdo ví?) test.
Poznáte autory tří následujících vyprávění z dob sovětského šachu?
S pomocí Google a správně vybavené šachové knihovny by to možná nemusela být taková obtíž. První tři správné odpovědi budou oceněny drobnými věcnými cenami – jak jinak, než šachovými knihami.
svědectví 1 – stalinismus a trable s 5. bodem
Když mi bylo 16 let (rok 1947), měl jsem dostat svůj první pas (vnitrostátní). Vydal jsem se na příslušný úřad. V pase, v páté kolonce bylo třeba vyplnit národnost. Usoudil jsem, že díky své matce-židovce jsem přesně na 50 % žid. Národnostní původ po otci byl méně průkazný. Proto jsem požádal úředníka, aby mne zapsal jako Žida. Když jsem přišel domů, moje macecha-Židovka vyvolala skandál. Křičela na mě, že jsem hlupák. Rozběhla se na úřad a přemluvila je, aby přepsali v pase národnost na ruskou.
svědectví 2 – první výjezd do zahraničí
V roce 1949 jsem se připravoval na první cestu do zahraničí – do Budapešti. Na kádrovém oddělení, jak bylo zvykem, jsem musel vyplnit objemný dotazník se spoustou informací o mně i mých příbuzných do třetího kolene. Pracovník kádrového, nějaký Pavlov, se podivil, že do kolonky národnost píšu „žid“. Vysvětlil jsem mu, že původně jsem měl v pase záznam „otec – Žid, matka – Ruska“. Ale při obnovování pasu bylo nutno si vybrat jen jednu národnost. Vyrůstal jsem v prostředí, kde národnost nehrála žádnou roli. Řekl jsem tedy, ať mi do nového pasu napíšou národnost otce. Pavlov mi důrazně doporučil co nejdříve národnost změnit. Vždyť jsem měl ruskou matku, měl jsem tedy na změnu nárok. Brzy poté jsem se vydal na milici s žádostí o změnu národnosti. Náčelník oddělení, hrubý podplukovník se uchechtnul: „Jak to, že teď chtějí všichni Židé stát se Rusy?“ Nakonec mi ale nový pas vydali.
svědectví 3 – sílící brežněvovská stagnace
V roce 1972, když jsem ukončil studium matematiky na moskevské univerzitě, chtěl jsem se dostat na Ústřední ekonomicko-matematický institut. Uvědomoval jsem si však, že mohou překážet omezení kvůli „pátému bodu“. Odhodlal jsem se tedy navštívit zástupce ředitele institutu, akademika Modina. Akademik nic neřekl přímo, ale poznal jsem to hned. On mě na kádrovém oddělení bránit nebude, spíš naopak. Z kariéry matematika nic nebylo.
Ona léta ne náhodou později nazvali „epochou stagnace“. Státní marasmus sílil, šrouby se utahovaly silněji a silněji. Týkalo se to i naší univerzity. Dostat se na ni začátkem 70-tých let by se nepovedlo ani mně, ani mým spolužákům s „nesprávnou“ národností.
Moje budoucí žena Inna tehdy dělala diplomovou práci v Institutu světové ekonomiky a mezinárodních vztahů společně se svojí nejlepší přítelkyní Oksanou. Inna ukončila studium s červeným diplomem, výsledky kamarádky byly jen o něco málo horší. Vědecký vedoucí jim oběma napsal doporučení k aspirantuře na jeden formulář. Na nechápavý dotaz, proč? Odpověděl: „Vím, co dělám Inno. Jestli budeš mít své vlastní doporučení, určitě se ztratí.“ U přijímacího řízení Oksana postoupila k aspirantuře. Inně řekli, klopíce oči, že její doporučení chybí.
Tolik Zdeněk Vybíral a nyní je na Vás, zda se chcete pustit do detektivního pátrání či se „dáte poddat“ …
Kdo se chce zapojit do kvízu, prosím, ať napíše odpovědi na mail vybiral.zdenek@seznam.cz a dále prosím do kopie mě milanborkovec@centrum.cz . Děkujeme.
A na jaké ceny, že se můžete těšit?
Je Váš tah bezpečný? To se dozvíte v první knize …
Kdo se bude chtít pocvičit ve strategii symetrických pěšcových formacích, sáhne po této knize …
Velmistři Marek Vokáč a Eliška Richrová rozebrali partie jednoho ze slavných zápasů mezi dvěma K …
Toto je spíše pro zajímavost. Historie šachu u nás …
Zajímavá vzpomínka na předpočítačovou dobu a korespondenční šach od pana Miškovského …
Emanuel Lasker … netřeba představovat …
Dvoudílná šachová strategie od velmistra Kotova … (německy)
Opět strategie, tentokrát téma izolovaného pěšce …
A na závěr něco málo pro příznivce caro-kannu …
To bychom měli cca 9 položek … tři vítězové obdrží po třech knihách. První bude mít možnost výběru ze všech knih, druhý ze šesti a třetí vyhraje zbývající.
Uzávěrka odpovědí je 15.prosince 2022 !!! Poté vyhlásíme 3 vítěze. A samozřejmě odměníme :-).
Tož tedy štěstí při hledání Vám přejí
Zdeněk Vybíral a Milan Borkovec