Pravidelný čtenář našich stránek byl již koncem ledna jistě nervózní a říkal si: „Nezapomněl ten Borkovec na Jihočeský poklad? Nebo, že by ho zpronevěřil?“ :-))) Ani tak, ani onak přátelé. Pouze byl leden o něco hektičtější, než jsem si představoval. Takže seriál vycházející z pokladu pana Chalupy z Kaplice začínáme dnes, 7.února.
Připomeneme si velmi zajímavou osobnost Jihočeského šachu, dnes už možná trochu pozapomenutou. Mistr sportu Vít Paroulek. Když si zadáte toto jméno do vyhledávače, tak objevíte na stránkách www.prijmeni.cz lakonickou poznámku.
Osobnost: Vít Paroulek
Popis: Narozen 1904, zemřel 1983. Publikoval o šachu, zejména o korespondenční hře.
Život: 1904 – 1983
Toť vše. Začal jsem pátrat po více podrobnostech z jeho života, základem mi byly partie uveřejněné v šachových hlídkách Jihočeské pravdy, kterou tehdy redigoval sám mistr. Pojďme se ponořit do dávné historie a přiblížit tuto zajímavou osobnost. Znovu upozorňuji, že nejsem profesionálním historikem, nepůjde o klasický životopis, spíše o různé střípky z šachového života mistra Paroulka.
Zde je jediná fotografie, na které se mi podařilo mistra Paroulka najít 🙂
Jak jsem porazil tři mistry světa
Osou celého vyprávění budou tři vítězné partie mistra Paroulka nad třemi mistry světa, kterých dosáhl v různých obdobích a v různých „stylech“.
José Raúl Capablanca – simultánka, rok 1929
Dáme slovo samotnému mistrovi.
„V roce 1929 jsem byl ještě mlád. Dostalo se mi příležitosti, abych se utkal se slavným Capablancou. Bylo to na sjezdu Severočeské župy šachové v Turnově 21.července, kde Capa sehrál simultánku proti 34 soupeřům ze Severočeské župy ÚJČSŠ a Liberecké župy německého Schachverbandu. Byl jsem jediný z českých hráčů, který Capablancu porazil. Dobře si vzpomínám na ten slavný okamžik, když Capa položil svého krále na bok, a učinil to s milým úsměvem. Jako vzácnou památku mám jeho podpis, žel obyčejnou tužkou na sjezdovém programu.
Produkci předcházel velkolepý banket, ale marná byla snaha hostitelů. Capa i v Turnově zůstal „suchým“ a ani se nedotkl rudého Chianti, ani mělnického Chateau. Přesně ve 14 hodin vstoupil mezi stolky, za nimiž usedlo 34 se třesoucích vyvolenců ze šestnácti severočeských měst, zatímco asi více než půl druhého sta vyvrženců, na něž se nedostalo, muselo se spokojit s rolí obtížných kibiců. Měl snad Capblanca také strach? Ponechal si přece ve všech partiích bílé … 🙂
Bezvadně oblečen s náprsenkou v dusném červencovém vedru ukázal, že pochází z tropické Kuby. Pomalu procházel sálem, míjel prkno za prknem a po pěti kolech již poznal, kde sedí borci a kde dřepí saláti. U prvních chvíli postával, druhé míjel rychleji a požíral hltavě pěšáky svých soupeřů. Žádnou černou kávu. Jen klid a bezvadné vystupování.
Ale abych se věnoval své partii. Byl jsem obdivovatelem Capablancovy hry, jeho železné logiky a přesných výpočtů. Cítil jsem se tak trochu jeho žákem, vyznavačem jeho šachové školy a stylu, který se tak hodí pro korespondenční hru. Volil jsem dámskou indickou, kterou hrával Capablanca často sám …“
Filatelista
Mistr Paroulek nebyl jen šachista, ale také vášnivý filatelista. Dokonce prý vyrobil jeden velmi zajímavý falzifikát :-), dnes velmi ceněný.
Citace: "V roce 1931 se v Praze hrála slavná šachová olympiáda. Tato olympiáda žádné oficiální šachové razítko neměla. Nicméně později, pravděpodobně v padesátých letech si významný sběratel a obchodník s šachovou filatelií Vít Paroulek nechal takové razítko vyrobit a orazítkoval s ním pár desítek dopisů, které začal postupně prodávat :-)."
Dnes jde o raritu a svědectví o historii šachové filatelie. Šachový mistr a filatelista Břetislav Modr v roce 2013 napsal, že toto razítko do svých sbírek marně shání i exmistr světa Anatolij Karpov. Pavlu Matochovi se následně podařilo od dědiců Víta Paroulka vykoupit jeho šachovou pozůstalost a bylo v ní také asi 10 obálek s otiskem razítka Šachová olympiáda Praha 1931.
"Slavné" razítko ze šachové olympiády v Praze 1931
Věra Menčíková - vážná partie, rok 1934
"V roce 1934 se konal sjezd Severočeské župy šachové v Semilech. Hrál jsem v turnaji o přebor a v tomto turnaji hrála také Věra Menčíková, mistryně světa. Její otec žil totiž nedaleko Semil a šachový klub v Semilech, který nesl jméno Věry Menčíkové, využil návštěvy slavné šachistky a pozval ji na turnaj. Utkal jsem se s ní hned na počátku turnaje, partie byla zvlášť v závěru plná vzruchu a k vítězství mi pomohla jen velká časová tíseň, kterou má soupeřka nedokázala zvládnout.
Věra Menčíková důstojně reprezentovala naši republiku a byla mistryní světa takřka bez konkurence. Pamatuji si na ni dobře také z mezinárodního turnaje v Poděbradech 1936. Byla neobyčejně klidná a byla by dodnes vzorem zvláště našim mladým, jak se chovat při partii!"
Celkový výsledek turnaje se mi nepodařilo nikde dohledat, našel jsem ale tuto poznámku v článku o mistryni světa. "V červnu 1934 se v Semilech konal 11.sjezd Severočeské šachové župy spolu s turnajem o přebor župy, s účastí Menčíkové. O vítězství ji připravila časová tíseň, kterou nedokázala zvládnout."
Z toho soudím, že v turnaji skončila na druhém místě a zmíněnou časovou tísní je míněna právě partie s mistrem Paroulkem. Kdo však turnaj vyhrál, nevím. Že by mistr ???
Michail Tal - korespondenční partie, roky 1963-65
"V předkole korespondenční soutěže "Eberhardt Wilhelm Cup" jsem hrál za družsvo ČSSR a mým soupeřem nebyl nikdo jiný, než mistr světa Tal, tehdy ještě v největší slávě. Měl jsem černé (jako "obvykle" s mistry světa) a bránil jsem se ve španělské klasickou obranou".
"Celá tato ukázka má však tu vadu, že ji sice začal hrát Tal, ale častou účastí na turnajích v praktickém šachu se opožďoval a tak byl v průběhu hry vyměněn za známého hráče Prieditise, který za Tala partii dokončil. Takhle jsem tedy porazil tři mistry světa. Každého jiným způsobem, Capablancu v simultánce, Menčíkovou v zápletkách časové tísně a nakonec Tala v korespondenční partii. C´est la vie ..."
Zde si dovolím malou poznámku, přičemž tím nikterak nechci snižovat mistrův výkon. Nikde mistr Paroulek nepíše, KDY PŘESNĚ došlo k výměně Michaila Tala za Prieditise ... Pokud někde kolem 35-40 tahu, pak mistr skutečně porazil mistra světa, pokud ovšem někde v zahájení ...
Jihočeské putování
Mistr sportu Vít Paroulek žil ve Strakonicích a tedy jakožto Jihočech se účastnil řady jihočeských turnajů, včetně těch vrcholných, Krajských přeborů mužů. Zde jsem zabrousil do kroniky pana Heřmánka, kde jsou všechny KP přebory mužů té doby pečlivě zapsány. Zjistil jsem, že mistr Paroulek byl šestinásobným krajským přeborníkem, v řadě dalších přeborů sbíral stříbrné, či bronzové medaile. Pojďme si projít jeho "hvězdné" jihočeské turnaje. Vezmeme vítězství chronologicky ...
Rok 1938, Tábor
Kronikář pan Heřmánek píše k tomuto roku následující: "Chuť k šachovému životu byla v tomto roce ovlivňována vzruchem událostí v sousedním Německu ještě pochmurněji než v minulém roce a není divu, že v této nejistotě nebylo k pořádání větších podniků ani nálady".
Krajský přebor se přesto konal, organizoval ho šachový spolek Fiala. Turnaj byl hrán jako jubilejní na počest 20. výročí vzniku republiky. Byl ukončen 3.září 1938. Mimochodem ani ne za měsíc byla podepsána Mnichovská dohoda ...
Zajímavostí turnaje bylo i to, že ... "na závěr hlavního turnaje přednášel historik Dr. Kroupa z Tábora o obsahu traktátu "Kniežky o šašiech" od Tomáše ze Štítného a bylo přečteno několik šachových humoresek".
Rok 1952, Strakonice
S poznámkou, že"ze silných hráčů Tábora se turnaje nikdo nezúčastnil" 🙂
Rok 1955, Strakonice
Rok 1957, Český Krumlov
Rok 1962, Tábor
Rok 1966, Humpolec
Toť výčet mistrovských titulů Víta Paroulka, dále jsem napočítal 5 stříbrných medailí, jednou dělení 2.-5. místa, jeden bronz a dvakrát dělení 3.-4. místa.
Mistr teoretik
Vít Paroulek hrával hodně korespondenčně, s tím patrně souvisela i jeho činnost teoretická. Nalezl jsem jednu zajímavou stať, kde rozebírá variantu cambridge-springs v dámském gambitu. Odkaz je zde: https://www.nss.cz/historie/historie-po-kapkach/45-varianta-cambridge-springs?do=refreshComments.
Z Paroulkovy korespondenční tvorby jsem zaznamenal jeden zajímavý královský gambit, který kupodivu skončil remízou.
Celý dnešní díl uzavřeme ukázkou z praktické hry. Jde o vzájemný souboj dvou jihočeských šachových osobností. Bílé figury vedl mistr Paroulek, černé pak táborský hráč a kronikář pan Heřmánek. Partie byla hrána 17.srpna 1982, tedy nedlouho před mistrovou smrtí. Jde pravděpodobně o krajský přebor mužů, ale jistě to nevím. Kronika pana Heřmánka končí rokem 1980, tabulku jsem nedohledal ...
S přáním pěkného dne
Milan Borkovec
P.S. - Byl bych velmi rád, kdyby tento seriál byl stále "živý". Tedy kdokoli bude článek číst a bude mít třeba další informace o panu Paroulkovi a bude mít chuť i čas mi tyto informace zaslat, rád je v dalších dílech zveřejním. Týká se fotografií, partií, vzpomínek, prostě čehokoli, co se může týkat této ososbnosti. Toto přání se samozřejmě bude týkat i dalších dílů ... Předem děkuji Všem, kdo budou mít jakékoli informace.