V závěrečném ligovém kole vznikla v mé partii čtyřvěžová koncovka, posléze pak věžová. Při hodnocení a propočtech mohly vzniknout různé typy těchto koncovek, kupodivu engine skoro všechny odbýval prozaickým hodnocením 0.00 … Bavili jsme se o dané koncovce v neděli ihned po skončení zápasu v táborské Kozlovně, následně jsme koncovku probírali s Tomášem Civínem telefonicky v následujícím týdnu. Ten nelenil a trošku si s pozicí pohrál. Shodli jsme se na tom, že přes vnější jednoduchost a „neměnné“ hodnocení strojem to tak jednoduché nebylo. Tomáš dokonce dostal nápad na článek věnující se různým nuancím v šachové partii, které stroje dle jeho názoru nedovedou odlišit a de facto vše hodnotí stejně či prakticky stejně. Když jsem o tom mluvil s naším korespondenčním velmistrem Zdeňkem Strakou, pousmál se a řekl jen: “ Ale dovedou“. 🙂
Ano, to bychom se dostali do diskuze o rozdílech mezi corr šachem a „normálním“ šachem. Každopádně corr šachisté mají stojů několik a na každoý typ pozice používají jiný atd. To není a nebude předmětem našeho článku. My, praktičtí amatérští hráči máme tak stěží jeden engine a ten nám bohatě stačí. Pro milovníky enginů jen řeknu, že jsem měl donedávna stockfishe 12.1, předevčírem právě na doporučení našeho GM jsem si stáhl stockfishe 16.1. Prý už má v sobě zabudovanou síť či co … atd. Už si přesně nepamatuju jemnosti :-).
Zpět k tématu. Prošel jsem si znovu „svoji“ čtyřvěžovku (pak věžovku) a snažil se popsat mé hodnocení různých pozic z pohledu člověka (tak, jak jsem je viděl v průběhu partie) a následně připsat hodnocení zmíněného stockfishe 16.1.
Než se pustíme do analýzy, připomenu jedno pravidlo, které nám vštěpoval IM Ivan Hausner: „Pánové, pravidlo koncovek je tzv. pravidlo tří a zní takto. Lepší král, lepší figurky, lepší pěšci.“ A pokračoval: „Pokud máte jen jednu výhodu, k výhře to nestačí. Pokud máte dvě, v drtivé většině případů už to stačí k výhře. Pokud máte tři .. je to 1-0 🙂.“ V průběhu analýzy se k tomuto pravidlu občas vrátíme. Pro pořádek budeme jednotlivé možné koncovky označovat číslicemi.
Lets´go!
0) Milan Borkovec – Filip Holý, pozice po 18. … exd5, BNT
Základní, čili nultá pozice. Není to sice ještě čtyřvěžovka, ale začínáme z této pozice. Mohou z ní totiž vzniknout dva typy koncovky … Když jsem při partii zvažoval vznik této koncovky a následných čtyřvěžovek, hodnotil jsem pozice jakožto cca rovné s tím, že černý bude mít aktivnějšího krále. Z pohledu Hausnerova pravidla by tato jediná výhoda neměla být pro výsledek partie zásadní. Stockfishovo hodnocení … – 0.01 🙂
19. Vac1 Vac8
Logické obsazení a logické oponování na c sloupci.
Z této první ukázky "vypíchnu" tři pozice ...
0 a) BNT
První pozice vypadá naprosto, ale naprosto symetricky. Jak ale píšu v přehrávací aplikaci, stroj se zde zpočátku tváří -0,35 a poté se "umravňuje" až někam k -0,16. Možná, že kdybych ho nechal hodinu jako corr hráči, pak by se "sesunul" k nule. Problém trošku spočívá v tom, že černý hrozí vyměnit věže a vlézt na druhou řadu, po čemž by měl bílý velké problémy.
0 b) ČNT
Bílý z té "naprosto symetrické" pozice ještě vybruslí s cca rovnou pozicí, ale musí si už dávat poměrně slušného majzla ...
0 c) BNT
Naopak tato možná čtyřvěžovka je úplná rovina 0.00. Z hlediska pravidla Ivana Hausnera jsou zde všechny tři ukazatele též cca v rovině.
0 d) BNT
Tuto pozici dávám pouze jako ukázku, která by se hodila do slavné knihy Aarona Nimcoviče (Můj systém) o využití druhé (sedmé) řady. Takto špatně si bílý nemůže dovolit hrát ...
1) pozice po 20. ... Kxg7, BNT
21. f3 Vfe8
Tah 21. f3 je jednoznačně nejlepší. Bílý si dělá okénko, zároveň mu to umožňuje přiblížit se králem blíž centru a vykrýt eventuální vstupní políčka pro černou věž. Nyní totiž nehrozí vyměnit bílému věž a vlézt pak na druhou řadu. Kromě "automatického" tahu 21. ... Vfe8 zahraného v partii měl černý i jiné možnosti. Kromě "záhadných" h5 či g5 se mohl rozhodnout změnit ráz celé koncovky tahem 21. ... Vc4!? Došlo by pak ke změně hodnocení pozice?
Znovu zdůrazním některé pozice ...
1 a) Pozice z partie, BNT
Pozice z partie. Je vidět, že pěšci jsou prakticky symetričtí, figurky jsou cca nastejno (důležité je, že černý nemá ŽÁDNÉ vstupní pole na e sloupci), jedině černý král je lepší. Dle Hausnerova pravdila to k výhře černého nestačí ...
1 b) Špatně zahráno, BNT
Zde bílý pasivně pokryl svého pěšce, černý s radostí obsadil volný sloupec. Bílý stojí na prohru.
1 c) Dobře zahráno, ČNT
Zde bílý správně nechal svého pd4 být, zato si aktivizoval věž a drží pohodlně rovnováhu... Aktivita především !!!
2) pozice po 25. ... f6, BNT
Jdeme dále. Jak jsem psal na začátku, použijeme na různé pozice Ivanovo pravidlo. Zde ... pěšci symteričtí, figurky prakticky stejně dobře postavené (důležité - černý nemá žádné vstupní body k dispozici), černý král - ten je jednoznačně lepší. Čili černý má jednu výhodu ze tří, k výhře partie to nestačí. Stockfish také lakonicky udává ... 0.00 nebo -0.01 🙂
2 a) pozice po možném 31. ... g4! -+
Zde ukázka diagramu, kde černý právě provádí rozhodující průlom, bílý má velké problémy ...
2 b) pozice po možném 31. ... Vc3! -+
Ukázka, kdy by bílý dovolil černému, aby si v klidu připravil vstupní pole pro vpád svých věží ...
2 c) Vyrovnaná pozice po správné pasivní obraně ...
Naopak zde bílý hraje správně a drží obranu pevně v rukou ...
Tady nastal zajímavý moment, kdy se bylo třeba rozhodnout, zda-li hrát aktivně, či pasivně držet pozici. Pokud vezmeme v potaz hodnocení stroje, pak byly dobré obě cesty. Ale z pohledu člověka - hráče by pasivní obrana byla mnohem náročnější, přinejmenším psychologicky.
Pojďme dál, jsme v pozici následujícího diagramu ...
3) pozice po 29. Vxh5, ČNT
V partii jsem nyní očekával "automatické" 29. ... Vc2+, přišlo však 29. ... Kg6!?
3 a) Pozice z partie, bílý zde zahrál f3-f4 a byl úplně v pohodě ...
3 b) Pozice, které jsem se při partii trošku obával. Je sice stále naprosto vyrovnaná, ale aktivní černý král spolu s volným d pěšcem by mě znervózňoval ...
4) pozice po 37. Vxa7, ČNT
Bílý má pěšce navíc, ale rovnováha ještě nebyla narušena. Z hlediska zde používaného pravidla jsou na tom králové přibližně stejně, věže jsou také vcelku aktivně postavené, bílý má akorát "lepší" pěšce (resp. má toho pěšce navíc). Při správné obraně partii nelze vyhrát. Ovšem zkoušet partii vyhrát .. to je jiná káva, to určitě ano!
Právě rozebraná pasáž sice ukazuje stále hodnocení 0.00 či "těsně kolem", ale některé naznačneé pozice ukazují, že černý už musí najít jediné tahy! Čili z pohledu člověka - hráče je černá pozice zcela jistě složitější.
4 a) V této pozici po 42. Va7+ má černý jediný tah k udržení rovnováhy, a to 42. ...Kc8!
4 b) Další ukázka, kde musí černý po 51. Kd5 najít jediné 51. ...b5! (pravda, to zde až tak těžké není)
6) pozice po 51. ... Vxg5, BNT
Blížíme se k závěru a rozhodujícímu momentu celé koncovky. Zde bílý zahrál 52. Vb5! a bylo na černém, aby se popral s posledním oříškem ...
Zde několik poučných pozic ...
6 a) Nejdříve základní idea tahu 52. Vb5! Černý nemůže do pěšcovky po 52. ... Vxb5 ? 53. Kxb5 +- ... , ta je elementárně vyhraná, bílý drží kritická pole.
6 b) Správná reakce! 52. ...Vg8! = a bílý král se nevyhne pronásledování černé věže.
6 c) Naopak špatná reakce z partie. Černý jde zdánlivě správně za pěšce, jenže tah naráží na jediné a správné 53. Ve5! +- s odžíznutím černého krále.
Zde si také připomeňme jedno z pravidel těchto věžovek. Černý král slabší strany by měl stát na tzv. kratší straně a věž šachovat z delší strany ... Zde je tomu naopak.
6 d) Zde snaha o návrat ke správnému plánu ... selhává pro 54. Ve4! +-
6 e) Jeden z klasických motivů tzv. malé taktiky ...
Vypadá to na první pohled, že bílý nemůže postoupit dále. Může ... po 63. Vf2+Ke6 a teď zmíněná malá taktika 64. Ke8! černý pěšce musí vzít 64. ... Vxd7 jenže po 65. Ve2+ Kd6 66. Vd2+ ztratí celou věž.
Věžovka je snad analyticky vyčerpána, já taktéž :-)))
Pěkné jarní dny přeje
Milan Borkovec