Léto je pryč jako mávnutím kouzelného proutku, vládu nad námi má podzim. S ním je nerozlučně spjat rozjezd různých šachových soutěží družstev. Naše Áčko už roky hraje 2.Českou ligu, letos nás v úvodním kole (neděle 13.října) čekal výlet do Plzně,konkrétně do klubovny oddílu ŠK 64 Plzeň. Zapátral jsem v nedávné historii, soupeře jsme v posledních třech sezónách vždy porazili, dvakrát v poměru 5-3, jednou 5,5-2,5. Jako kapitán týmu jsem vzhlížel k zápasu mírně optimisticky. Měli bychom být mírnými favority. Podaří se prodloužit vítěznou šňůru, nebo se pověstné ucho utrhne?
Tedy … utrhlo se, ba přímo urvalo …
| ŠK 64 Plzeň | Sokol Tábor | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Mametev Artem Z | 2162 | 0 | – | 1 | 2388 | Civín Tomáš Z |
| Janouš Marek Z | 2100 | 1 | – | 0 | 2258 | Hák David H Z |
| Houška Jiří Z | 2116 | 1 | – | 0 | 2197 | Borkovec Milan Z |
| Holý Filip Z | 2059 | ½ | – | ½ | 2041 | Popelka Oldřich H Z |
| Honcharov Makar Z | 1815 | 1 | – | 0 | 2082 | Janda Pavel H Z |
| Palek Miroslav C Z | 2030 | 1 | – | 0 | 2010 | Kotleška Roman Z |
| Bechynský Jan Z | 1978 | ½ | – | ½ | 1963 | Hrubý Milan |
| Herejk Petr | 2117 | 1 | – | 0 | 1944 | Mindl Josef |
| 6 | – | 2 | ||||
Začátek zápasu však nenasvědčoval žádné katastrofě. Po cca hodině hry se mi zdálo, že většina pozic je z našeho pohledu OK, resp. cca vyrovnaná. Nikde jsme sice nestáli výrazně lépe,ale nikde jsme také nepropadali …
S postupujícím časem se však začalo smrákat nad sokoly …
Přestala se mi líbit pozice Romana Kotlešky. V sicilské hře se „najednou“ objevila koncovka s dvojicí střelců černého (Palek) proti jezdci se střelcem bílého (Kotleška). Hlavně však šlo o pozici, kde bílý neměl aktivní plán, černý mohl pozici naopak zesilovat až do večera bez jakéhokoli rizika. Zde jsem tušil trable …
Já osobně (Borkovec) jsem stoprocentně trefil přípravu, hrál jsem pozici „ze soboty“ odpoledne. Bohužel jsem dostal „geniální“ nápad a to vylepšit moji sobotní přípravu. Místo jednoduché velké rošády s dalším převodem královské věže do hry s cca rovnou hrou jsem vymyslel plán, který měl za několik tahů jednoduchou taktickou díru. Dal jsem tak soupeři (Houška) do ruky zadarmo velkou a hlavně naprosto bezrizikovou výhodu. Nastal boj o holý život …
Pavel Janda hrál s velmi mladým soupeřem s velmi nízkým elem, tento si však počínal jako zkušený mazák. Odblical bez chyby zahájení, ponechal si dvojici střelců a získal určitou převahu. Tu se Pavlovi nedařilo eliminovat.
Ostatní se v tu chvíli zatím drželi v mezích rovnováhy, ale nic víc. Začal jsem tušit, že odvézt eventuální body z Plzně bude velmi, velmi těžké, možná bude muset pomoci nějaký ten zázrak 🙂
Nepamatuji se nyní přesně chronologii skóre, ale první jsem asi vzdal já 🙁 Soupeř se přes mé nastražené taktické dětské žertíky hravě přenesl a bezpečně zvítězil, když na závěr ulovil mého příliš smělého jezdce. Pěkný soupeřův výkon, který nesnižuje ani mé ochotné naservírování. Prohráváme 0 – 1.
Myslím, že někdy v podobný čas remizoval Olda v partii Popelka – Holý. Mám za to, že náš hráč v partii nic hmatatelného nezískal, stejně tak jeho soupeř. Zřejmě spravedlivé dělení bodu … Celkem tedy 1/2 – 1 1/2.
Naděje svítá na první šachovnici, kde v partii Mametev – Civín nenašel bílý nejsilnější pokračování (kde by měl Tomáš jisté problémy) a jeho pozice začala být horší. Zde jsme tušili (a přáli si) celý bod.
Bohužel radost netrvala dlouho. Na druhé desce se David Hák dopustil přehmatu a pomyslná ručička hodnocení pozice se prudce vychýlila v náš, čili Davidův neprospěch.
Aby toho nebylo málo, registruji na opačném konci zápasu problémy. V partii Mindl – Herejk se nám zdálo, že bílý má určitou prostorovou převahu a malé (možná žádné) plus. Pak „zčistajasna“ vidím koncovku, ve které má Pepa střelce proti jezdci soupeře, ale má (na královském křídle) tři pěšce proti čtyřem. Prohrát by to ještě asi nemusel (říkáme si), každopádně maximum možného zde bude remíza.
To už vidím zcela jasně, že pojedeme domů bez bodů … Opravdu by se musel stát zázrak, ovšem už ne pouze jeden, ale několik … 🙂
Prohrává Roman. Zkušený soupeř mu nedává sebemenší šanci a Plzeňští tak zvyšují vedení na 1/2 – 2 1/2.
Milan Hrubý hraje solidně, jak je jeho zvykem. Černými vyrovnává a zřejmě to takto i zůstalo. Bohužel na víc pomýšlet (ani vzhledem ke stavu zápasu) nemohl. Pouze upravuje skóre na stále nepříznivých 1 – 3.
Bílý prapor vyvěšuje i David Hák. Soupeř mu po přehmatu nedal žádnou šanci a tak se propad zvyšuje … 1 – 4 a začíná to vypadat ne debakl.
Mezitím odkvačili Milan s Romanem na vlak zpět do Prahy. Jak jsem psal výše, Pavel Janda se potýkal s nebezpečnou dvojicí bílých střelců a mladík jimi manévroval opravdu zkušeně. Stačila pak ještě jedna chybička a nemilosrdní střelci spolu s věží na osmé řadě ohlásili černému králi, že ho budou matit. Černému vůdci nezbylo, než složit zbraně. 1 – 5 a já vezu Pavla na nádraží za kolegy.
Po návratu do hrací místnosti „svítí“ v zápisu již 1 – 6! Pepa bohužel nepříjemnou koncovku neudržel, což je však vzhledem ke stavu už vcelku jedno.
Čestný úspěch vsítil náš nejzkušenější borec Tomáš Civín. Postupně převzal otěže hry, získal na g sloupci volného pěšce. Ten se ukázal být natolik silný, že za něj musel bílý (Mametev) odevzdat figuru. Pak se marně snažil odvrátit neodvratitelné. Tomáš vyhrál a upravil na konečných 2 – 6.
Takový zápas se těžko hodnotí. Já jsem to při zpáteční cestě vyjádřil poměrně stručně. „Co se mohlo pokazit, to se pokazilo.“ Tedy v autě jsem to řekl poněkud expresivněji 🙂
Snad jediné, co se povedlo na jedničku, byl návrat domů. V cca 16:10 jsem spoluhráče vysazoval v Táboře na nádraží. Takto rychle nejsme doma ani z domácích duelů :-)))
Zápas se prostě hrubě nevyvedl, je třeba sportovně pogratulovat soupeři, vyvodit si z toho důsledky (každý sám pro sebe) a zápas hodit za hlavu. Je třeba hrát dál, soutěž je dlouhá …
Pěkný den a následující víkend
Milan Borkovec