Šachové studie … ano či ne?

V sobotu dopoledne mi pípl mobil a na whatsappu jsem objevil následující obrázek …

Diagram 1, BNT

Můj kamarád a kolega z týmu Milan Hrubý napsal ještě dovětek …„BNT, co budeš dělat?“

Okamžitě mi začali „šrotovat“ šedé buňky mozkové, co jako tedy má bílý dělat.

Mírně zkušeného šachistu okamžitě napadne, že jde o šachovou studii (i když určitá pravděpodobnost, že se daná pozice mohla vyskytnout v partii, tu je). Dále se už jeho úvaha povede asi tímto směrem …

„Černý má velkou materiální převahu, při „normálním“ pokračování zvítězí černý zcela obyčejně. Bílý jezdec je napaden a pokud uteče (třeba na e8), pak po exd3 nebude co řešit. Ne, ne, musíme na to jinak. Nabízí se blokace skoro celé desky po Jg4+ a d4+. Jooo, to bude ono …“

1. Jg4+! hxg4
2. d4+

Diagram 2

Opět vezměme za příklad „jen trochu“ zkušeného šachistu. Aniž by věděl, jestli je toto ta správná cesta, intuice by mu měla napovědět, že ano. Eliminovali jsme možnosti černého na jednu jedinou. Černý může proniknout do ležení bílého pouze dámou a to ještě pouze přes jedno pole, pole a6. Vyhrát to černý může de facto též pouze jedním způsobem. Tím, že získá pěšce na a4 a dovede svého do dámy.

Může tomu bílý nějak zabránit???

První myšlenka, která mě napadla, byla … uklidit krále na g1 a držet věž „šikovně“ tak, aby černá dáma nemohla sebrat pa4. Bohužel toto nefunguje. Černý bílého jednoduše vytempuje …

Např. 2. … Kf5 3. Ke1? Df8 4. Kf1 Da8 5. Kg1 Da6 6. Ve1 Dc4 7. Va1 Dc3 8. Vb1 Da3 – + s pádem pěšce a4 se bortí i veškerá bílá obrana.

Diagram 3

Pouhým okem vidíme, že bílý není schopen zabránit postupu a pěšce až do dámy …

Zde jsem bohužel přerušil své uvažování, protože jsem se vydal na fotbalový stadion shlédnout utkání FC Táborsko – Sigma Olomouc B (btw. vyhráli jsme 1-0 🙂 ) a když jsem se vrátil domů, Milan nervově nevydržel a mezitím poslal řešení :-)))

Pojďme ale dumat dál, jako by se nestalo.

V diagramu po 2. d4+ je úplně jedno kam černý král ustoupí, jde pouze a jen o převod dámy po trase Dh8(f8)-a8-a6 … atd. Je třeba vymyslet, co dělat, až černá dáma dorazí do našeho (bílého) ležení. A zde přichází na řadu šachistova fantazie, jeho zkušenost, samozřejmě jeho šachová síla a také určitá zkušenost s řešením šachových studií. Zde to evidentně studie je, takže tam MUSÍ být nějaké řešení. Kdo už někdy nějakou tu studii vyřešil, zná, že většinou vede k cíli paradoxní tah, paradoxní myšlenka. Zde by nás tedy měla napadnout myšlenka patu. Prostě jen ať si černá dáma vleze k nám na teritorium, když nebudeme moci tahat … bude to remíza!

To mě také při hledání cesty k remíze napadlo, tok myšlenek však přetrhl zmíněný fotbal 🙂 Vraťme se tedy do pozice diagramu 2, řekněme, že černý ustoupil …

2. … Kf5

Diagram 4

Zde už je to skutečně otázka nápadu … Pak už to jde (jak se říká) samo 🙂

3. Vh1 !!

To je onen paradoxní tah! Myšlenka vysvitne záhy.

3. … Dh8
4. Ke1 Da8
5. Kf1 Da6+
6. Kg1

Diagram 5

Slovy pana profesora Hrbolka z filmu Marečku, podejte mi pero … „Nu Kroupo, a co budeee dááááál ???“

Mno nepotěšili jsme černého … :-)))

Takže bílý černého nepotěšil, protože na jakýkoli tah černé dámy po diagonále f1-a6 je … PAT!!! Čili na dveře klepe … remíza!

Vraťme se nyní k otázce z nadpisu dnešního článku. Jsou tedy šachové studie přínosné pro rozvoj šachistova myšlení, nebo jde jen o jakési zpestření nemající valného významu?

Radši na začátek upozorním, že jde čistě o můj soukromý náhled na tuto problematiku. Čtenář může a nemusí souhlasit ...

Co může šachová studie přinést šachistovi za pozitiva? Rozhodně rozvoj fantazie, kombinačního myšlení, rozvoj a vylepšení jeho propočtu variant. Neznám studii, která by končila hodnocením "bílý (černý) stojí lépe, mohl by to vyhrát". Šachová studie MUSÍ mít zcela jednoznačný závěr ... bílý (černý) vyhraje, remizuje, prohraje. K tomu je třeba vše přesně a do puntíku spočítat!

Takže šachové studie .. za mě ANO!!!

Teď ale jaké studie? Toť druhá část otázky. Nejdříve si vypomohu definicí ...

----------------------------------------------------------------------------------------------

Problémový (skladební, kompoziční) šach je samostatné odvětví šachu, kam patří skládání a řešení šachových hádanek - problémů. Nejběžnější z nich jsou úlohy a studie, dále existuje ještě řada tzv. neortodoxních problémů, které se ovšem praktické hře již zcela vzdalují. Kromě problémů retrográdních sem patří samomaty, pomocné maty a dále rozsáhlá oblast tzv. exošachu se změněným chodem figur, změněnými pravidly či změněnou šachovnicí.

Výchozí postavení šachového problému musí být odvoditelné ze základního postavení, řešení musí být jednoznačné. Protože dobrý problém je také šachovým uměleckým dílem, klademe na něj i požadavky estetické. Každý kámen musí mít svou funkci, všechny bílé figury se musí aktivně účastnit šachového děje.

Každý problém by měl originálně zpracovávat nějakou výraznou šachovou myšlenku, které říkáme téma. Řešení by mělo být skryté a bez hrubých obratů jako je např. braní figury v prvním tahu.

Převzato z ... https://my-chess.com/sachopedie/article/107.

------------------------------------------------------------------------------------------

Opět z mého pohledu ... exošach NE, pomocné maty, samomaty atd. NE ... Proč? V šachové partii je mým cílem za pomocí pravidel FIDE, zvítězit, principiálně dát soupeři mat! Tedy šachová studie by měla být založena na tomto základním principu. Studie, kde mám já, jakožto bílý zahrát tak, abych dostal třetím tahem mat ... sorry, to není nic pro moji maličkost :-).

Malý příklad ... samomat 2.tahem

A uvedené řešení ...

Na diagramu je jednoduchý tempový samomat 2. tahem. Je zřejmé, že úkolem bílého bude zneškodnění černého jezdce, po kterém bude černý nucen zahrát Kxc2 s odtažným matem. Je ale nutno splnit dvě podmínky: žádná bílá figura nesmí mít možnost se na první řadě představit, a Vc2 nesmí být ve druhém tahu kryta.

Řešení: 1.Sa8 tempo Jxc2 2.Vxc2 Kxc2 mat, 1...Jc4 2.dxc4 Kxc2 mat, a konečně třetí varianta, vymezující úvodní tah 1...Jb5 2.Vb7 Kxc2 mat.

Na to si říkám ... "Sakra, přece nejsem pako, abych si vytvářel návyky, jak si sám sobě dát mat!!!"

A když už studie, tak by neměly vypadat, jako když někdo vezme figurky a vysype je z pytlíku náhodně na desku ...

Tohle když vidím, zavírám knihu, mobil, tablet, případně mačkám a odhazuji do koše ... 🙂

Takže jaké vlastně studie beru na milost?

Ty které vypadají, že vznikly, nebo by mohly vzniknout z klasicky hrané partie. Nebo by měly alespoň připomínat situaci, která by mohla vzniknout při partii. A hlavně! Řešení by mělo odpovídat pravidlům, kterými se sám řídím při hraní ...

Ne nadarmo se řada silných hráčů věnovala "bokem" i skládání studií. Za všechny mohu jmenovat např. mistra světa Vasilije Smyslova nebo Jana Timanna.

Asi by se slušelo na závěr doporučit literaturu na řešení takových studií. V mé šachové knihovně mám dvě knihy, které považuji z mého právě popsaného pohledu za dostačující, ba přímo vynikající.

První kniha je (bohužel pro mladší generaci) v ruštině a má název "Etjud glazami grossmejstěrov", neboli "Studie očima velmistrů". V této knize komentují studie světových skladatelů šachoví velmistři. Ne ovšem ledajací velmistři" Jména jako Botvinnik, Karpov, Gaprindašvili, Petrosjan, Smyslov, Tal, Čiburdanidze, Euwe, Averbach, Geller, Gligorič a řada dalších jasně naznačují kvalitu komentářů! Jednoznačně doporučuji!!!

Studie očima velmistrů ...

Ukázka všech velmistrů, kteří komentují šachové studie. Samá věhlasná jména ...

A ukázka komentování, zde např. komentuje mistr světa Max Euwe ...

Druhou knihou je neméně skvělý počin. Mezinárodní mistr David Kaňovský vydal v roce 2006 knihu s názvem "100+1 nejkrásnějších studií aneb absolutní pohoda". Je to kniha určená "především praktickým hráčům", jak sám autor píše v předmluvě.