Zakletá Plzeň ?

Tak tedy opět do Plzně, konkrétně na půdu šachového oddílu ŠK Líně B. Přiznám se, že jsem nebyl dvakrát nadšen. Nejde ani tak o tým, ten je nám sympatický, jako spíše o cestu. Do Plzně (ať děláte, co děláte) jedeme z Tábora cca 2 hodiny (s nějakou krátkou pauzou u pumpy) a není tam nikde dálnice, abychom trochu zmáčkli plyn. Tak jsme se aspoň utěšovali, že v letošní sezóně sem jedeme naposled, další utkání už budou milosrdnější, co se cesty týče. Kromě tohoto se nám ještě po cestě stala malá nepříjemnost. Lidově řečeno, kecáme a kecáme o všem možném i nemožném, registrujeme, že cesta pěkně odsýpá, hle! … „Plzeň 23 km“ … Zčista jasna jsme v Nepomuku, přijíždíme na jakýsi kruháč a já vidím Nepomucký zámek po levé ruce.

Mírně znervózním a říkám“: „Hele, heleee, nejsme nějak špatně?“
Vedle sedící Olda začíná lovit v mobilu trasu. Zastavujeme nedaleko kruhového objezdu a ladíme „Waze“. Mimo jiné se před námi objevuje cedule …“Písek x km“ !?!? Jak tooooo??? To jedeme zase zpátky?

Krátce řečeno jsme někde po cestě sjeli ze správné trasy a záhadně se vraceli zpět. Waze ukázal příjezd cca 9:56 a Plzeň 35 km :-)))

Mno .. za „pět deset“ jsme byli v hrací místnosti a zápas tak mohl v klidu začít. Cesta se protáhla na cca 2,5 hodiny.

————————————————————————-

ŠK Líně „B“ Sokol Tábor
Vilímek Vít V Z 2076 0 1 2245 Hák David H Z
Klement Lukáš V Z 2271 1 0 2185 Borkovec Milan Z
Šimůnek Filip Z 2189 1 0 2052 Popelka Oldřich H Z
Petrová Kristýna Z 2221 1 0 2052 Janda Pavel H Z
Turner Radek Z 2055 ½ ½ 1991 Kotleška Roman Z
Ježek Jan 2067 1 0 1994 Hrubý Milan
Blecha Miroslav 2005 ½ ½ 1933 Mindl Josef
Hájek Jiří H 1973 1 0 1940 Bartoš Alois
6 2

Soupeřům chyběli tři borci základní sestavy, nám taktéž. V tomto ohledu jsme si tedy kvit. Co se týká papírových předpokladů (porovnání ela), tak byli domácí přece jen favority. U nás pouze David měl lepší koeficient, jinak jsme tahali v tomto ohledu za kratší provázky. Ale stejně nakonec rozhodují výkony na šachovnici, že?

Přiznám se, že tentokrát jsme neměl příliš čas sledovat ostatní partie, ani si úplně přesně nevybavuji, jak šlo chronologicky po sobě skóre. Tak dnes tak nějak přibližně.

Myslím, že první skončila partie mezi Radkem Turnerem a Romanem Kotleškou. Pozice byla zřejmě po celou dobu v rovnováze, soupeři neměli proč riskovat. Remíza a na „světelné tabuli“ naskakuje … 1/2 – 1/2.

Zpočátku jsem poměrně optimistický. Registruji vedle mě v pohodě hrajícího Davida, jemuž soupeř obětoval v maroczyho struktuře po vzoru dračí varianty sicilské kvalitu a zdá se mi, že nekorektně (což se mi zdálo správně). Zde si maluji bod. Já sám stojím též v sicilce poměrně pěkně, říkám se, že by se urodit konečně mohlo. Mno a Milan Hrubý začíná drtivý útok na krále v centru v partii Hrubý – Ježek. Černý sice rošádu nakonec udělá, ale zaplatí za to odevzdáním svého domovníka na g7. To vypadá naprosto loženě a zde prostě MUSÍ být zapsán bod! Suma sumárum mi bleskne hlavou, že kdyby se zde „narodily“ tři bodíky, pak bychom asi vezli domů plnou nůši … To ještě netuším, že tato nůše zůstane skoro prázdná …

Ovšem znáte to, kdyby byly v … ryby, nemusely by být rybníky.

Někdy kolem 12 hodiny jsme s Milanem prohodili pár slov, že by zápas nemusel dopadnout špatně. Od té doby však šlo všechno z kopce.

Lojza byl překvapen zahájením soupeře 1. e4 e5 2. Jf3 d5!? Čistě ze zahájení by to ještě šlo, místo dobrání pěšce na e4 však Lojza zvolil jiné pokračování, pěšec navíc následně černému zůstal a to navíc pěšec krytý volný. Soupeř už tuto výhodu nepustil. Prohrávámě 1/2 – 1 1/2.

Nevím pak, jestli dřív skončil Pepa nebo Olda, každopádně Pepa Mindl zapsal regulérní remízu, Olda však nulu. Bohužel se dostal po zahájení pod tlak a když se bílý ztrojil těžkými figurami na g sloupci, bylo (lidově řečeno) vymalováno. Rázem je skóre nemilé … 1 – 3.

Bezpečně dovádí do výhry partii David Hák. Vše si bezpečně pohlídal a snížil tak nepříznivé skóre na 2 – 3.

Zbytek je bohužel malá (nebo velká? 🙂 ) tragédie. Milan Hrubý měl v pozici několik cest k výhře, nenašel, resp. nezahrál ani jednu. Soupeř se zázračně vysmekl a partie skončila hrubkou bílého. Podobně dopadl kapitán Milan Borkovec. Držel si příjemnou výhodu, pozice však byla velmi dynamická. Rozhodla „kisna“ řečeno šachovou hantýrkou. Po blundru zbyly z pěkné pozice trosky. Černý získal asi čtyři tempa a nemilosrdně zakroutil bílému králi krkem. Skóre je 2 – 5 a je po srandě.

Pavel Janda pak „dovršil dílo“. S Kristýnou Petrovou stál mírně příjemněji, následně asi rovně. Černá pak získávala krůček po krůčku více půdy pod nohama, až bílý vyvěsil bílý prapor. 0 – 1 a celkově 2 – 6. Tři prohry bílými … to se prostě neodpouští :.-).

Po třech kolech tedy máme zázračné tři body a vypadá to (zatím) na náš klasický nemastný neslaný podzim. Mno, flintu do žita házet netřeba, za 14 dnů je tu další zkouška ohněm. Tentokrát to bude doma s OAZOU Praha B.

Pěkný den a týden
Milan Borkovec

 

 

Author: Milan Borkovec

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *